_edited_edited.jpg)
Máte doma předškoláka nebo prvňáčka, který neustále něco ztrácí? Pošlete ho do lednice pro máslo a nemůže ho najít, má se obléknout a začne nejdříve mikinou a pak si obléká nátělník… Nevydrží sedět na místě a s obtížemi dokončí započatý úkol. Neví, do které ruky si má vzít tužku. Něco vám vypráví a neustále při tom pochoduje. Na rovném chodníku několikrát zakopne a v lepším případě neupadne.
Pokud ano, tak vězte, že to vaši miláčkové nedělají schválně. Může se u nich jednat např. o zhoršené vnímání těla, prostorovou orientaci, zhoršené vnímání času (proto neví, že si nejdříve má obléknout tílko a pak mikinu). Také může být problém v oblasti zrakového či sluchového vnímání, což může ovlivnit i řeč. Často se to řeší v pedagogicko-psychologických poradnách, na logopedii, u neurologů a dnes i u psychiatrů. Zvláště v případech, kdy je dítě nepozorné a neklidné, ruší ve školce nebo ve vyučování. Není vzácností, že se těmto dětem předepisují tlumící léky.
Vhodně vedenou fyzioterapii dochází ke zlepšení výše uvedených projevů. Dochází k propojení jemné a hrubé motoriky s příjemnými pocity dítěte během terapie. Velký vliv má i úprava životosprávy.
Z praxe mám zkušenost, že ne každé živé a nepozorné dítě s problematickým chováním musí mít ihned diagnózu ADHD (což je v překladu porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou). Může jít jen o školní nezralost a ve spolupráci s rodiči, školkou, školou, logopedy či speciálními pedagogy může dojít k nápravě. A to ještě dříve než budou důvodem k odkladu školní docházky nebo začnou být příčinou neúspěchů ve škole.