Při pohledu na zahrady mám pocit, že Česko zachvátila vlna trampoliningu. Vůbec nechápu proč? Za pár let budeme mít dětské klienty s "trampolínovým syndromem". Nevím, zda si většina z nás uvědomuje, že jde o labilní plochu, při jejímž nevhodném používání může dojít k fixování patologických pohybových programů.Špatné pohybové programy negativně ovlivňují držení těla.
Většina dětí má sklony ke zvýšeným rozsahům pohyblivosti v kloubech a při delším nevhodném používání trampolíny může dojít např. k podvrtnutí kotníku, je přetěžován přechod krční páteře a hlavy (dochází k mikrotraumatům svalově-vazivového aparátu krční páteře) nebo při oblíbených dopadech na hýždě a výskocích do stoje může dojít k pohmoždění kostrče a tím ke vzniku syndromu kostrče a pánevního dna. Výše jmenované nemusí vzniknout najednou, ale plíživě. Děti si pak stěžují na bolesti hlavy, dolních končetin, mají problémy při delší chůzi, začnou zakopávat při chůzi po rovině, mají závratě....
Pokud chcete trampolínu pro dítě, pak je potřeba si ho otestovat, zda je pro něj trampolína vhodná. Důležité je hlídat dobu pobytu na trampolíně, při delším pobytu dochází k předráždění mozku a jeho útlumu. V tomto momentu je vyšší riziko úrazu. Je nutné sledovat jaké držení těla má dítě na trampolíně, zda se během cvičení držení nezhoršilo. Cvičit by mělo dítě naboso nebo v tenkých ponožkách(pokud je to dítěti příjemnější). Dítě by mělo udělat pár kroků dopředu, dozadu, na místě a pak až začít skákat. Trampolína má i svá pozitiva. Např. jako labilní plocha se dá využít terapeuticky k senzomotorickému učení, pokud ovšem víme jak.
BK